Nastal den D, den kdy budeme betonovat podlahu. Vše máme připravené a už jen čekáme na firmu, která nám podlahu vybetonuje.
Začátek listopadu 2013
Ale začneme od začátku. Dříve se dělaly podlahy hliněné, pak kamenné, dřevěné, ale dnes se většinou dělají podlahy betonové nebo andydritové.
Beton není potřeba složitě představovat. Je to směs vody, písku, (štěrku) a hlavně cementu. Má spoustu výhod: je pevný, velmi odolný, a poměrně rychle schne (nemuvím o zrání), a je levný. Má ale své nevýhody: je těžký, má složitější přípravu (míchání), má složitější podkládku a transport, a na podlaze musí mít silnější vrstvu.
Anhydrit je novější stavební materiál a je to směs vody, písku a sádrovce. Má obrovskou spoustu výhod: jednoduchá pokládka a transport (čerpání hadicí z cisterny), díky řídké konzistenci se perfektně rozleje a vytvoří ideální rovinu, rychlost pokládky, utěsní i drobné spáry a zateče všude, slabší konečná vrstva. Nevýhodami jsou vyšší pořizovací cena, velké množství vody (delší vysychání), křehkost a konečné broušení.
Ještě je potřeba zmínit tepelnou vodivost, protože v našem případě máme položené podlahové topení. Anhydrit má dobrou tepelnou vodivost. Rychle se nahřeje, ale zase rychle zchladne. Beton má horší tepelnou vodivost, takže déle trvá než se nahřeje, ale zase délé teplo vydává.
My jsme se z několika důvodů rozhodli pro podlahu betonovou. Jednak je začátek listopadu a máme strach, aby nám podlaha stačila vyschnout a nepopraskala nám mrazem, a jednak je beton levnější. Z několika nabídek na internetu jsme si vybrali firmu a domluvili si termín.
Firma si zajistila vše potřebné. Hned ráno kolem sedmé hodiny přijel první náklaďák s pískem.
Potom, co odjel druhý náklaďák s pískem, dorazila parta betonářů a přivezli si i míchačku na beton.
Když se řekne míchačka na beton, člověk si představí klasickou bubnovou míchačku na 1-2 kolečka betonu. Ale tohle byla pořádná mašina. V přední části měla pořádný naftový motor a v zadní části obrovskou násypku, včetně řezacích trnů na pytle cementu, a dole pod ní byla teprve míchací nádoba.
Než chlapi z dodávky vytahali hromadu pytlů cementu a hadice na beton, šel jeden z nich vyměřovat výšku budoucí podlahy. Na práci používal rotační laser, kterým si určoval výšku a ve všech místnostech si dělal značky.
A pak už to šlo ráz na ráz. Dva stáli u míchačky a střídavě do násypky házeli lopaty písku, lili vodu, přisypávali vlákna pro pevnost a doplňovali cementem. Namíchaná směs byla z míchací nádoby vytlačena kompresorem do hadice,…
kterou byl beton tlačen do domu, kde jeden člověk beton rozsypával okolo stěn a druhý zakládal rovinu.
Podle značek, které si předem vyznačil, srovnal a uhladil hromadu betonu do roviny.
Stejným způsobem pokračoval u další zdi.
A protože se dva chlapi u míchačky opravdu snažili a násypka tudíž sypala beton téměř bez přestávky, musel se snažit i betonář uvnitř, aby veškerý beton nasypal na správné místo.
Ještě maličkost. Když hadicí letěl beton, hadice sebou hodně házela. Aby nepoškodila podklad s trubkami, nasypali chlapi trochu betonu pod hadici. Po vlhkém betonu těžká hadice lehce klouzala a nehrozilo poškození podkladu.
A příště se podíváme na betonování dalších místností a hlavně na srovnání vrstvy betonu v první místnosti.
Podívejte se na další naše zajímavé články
No Pings Yet