Postřehy ze stavby – Lepidlo nebo pěna?

Na téma „Lepidlo nebo pěna“ už bylo napsáno spousta různých článků. Já si dnes dovolím porovnat oba dva lepící materiály z vlastní praxe.

Nejdříve upřesníme o čem se vlastně budeme bavit. Oba dva výrobky jsou na lepení/spojení stavebních materiálů. Oba se dají celkem běžně koupit ve stavebninách nebo hobby marketech, a oba mají skoro stejnou cenu v závislosti na spotřebě. Takže zatím téměř shodné materiály. Ale podívejme se na každý zvlášť.

Lepidel je spousta druhů: lepicí a zdící tmel, lepicí a stěrkový tmel, lepidlo na obklady a dlažbu, flexibilní lepidlo na obklady a dlažbu, atd. Základem je cement, jemný písek a ještě nějaké příměsi. Míchá se v určitém poměru s vodou, míchadlem s menšími otáčkami, pak se nechá odležet, opět se zamíchá a pak se nanáší. Dodává se většinou v 25kg pytlích.

Polyuretanových pěn je také spousta druhů: montážní pěna, zimní montážní pěna, nízkoexpanzní montážní pěna, termopěna, pěna na polystyren, atd. Navíc se dělí na trubičkové a pistolové. Jejich složení raději psát nebudu, abych se nespletl v chemických názvech.

Dnes se ale chci zaměřit na lepení zdících materiálů (cihel) a polysterenu (zateplení). Na oba druhy lepeného materiálu existují jak lepidla, tak pěny. Vyzkoušel jsem si oba materiály, lepidlo i pěnu, takže se s vámi mohu podělit o své zkušenosti.

Zdění:

Lepidlo: složitý transport materiálu (množství i hmotnost); neustále někam taháte pytle; nosíte vodu; mícháte; nosíte kýble s lepidlem; pořád se ohýbáte a nabíráte lepidlo; po skončení práce pořád umýváte nářadí. Spoje drží perfektně, ale delší doba schnutí.

Pěna: tři až pět bedýnek pěny na celý dům-jednoduchá doprava; vezmete tubu a našroubujete na pistoli a můžete dělat; když si pořídíte držák na opasek, máte pěnu pořád po ruce a nemusíte nikam běhat a nic tahat, po práci jen pistoli postříkáte sprayem a máte hotovo. Spoj drží perfektně už po půl hodině.

Polystyren:

Lepidlo: vše stejné jako u zdění. Velká výhoda lepidla ale je, že když přilepíte desku polysterenu na zeď, deska se ani nehne. Kašovitá konzistence lepidla se „přicucne“ na zeď a nepustí. Zase na druhou stranu je zde horší možnost korekce desky (srovnání).

Pěna: dvě až tři bedýnky na celý dům, jinak vše stejné jako u zdění. Nevýhoda je „nestálost“ materiálu. Někdy pěna po přilepení na zeď dodatečně expanduje a vytlačí desku, někdy naopak neexpanduje a deska se více než jiné přimáčkne ke zdi. Výsledkem může být různá výška desek (ode zdi). Je potřeba více kontrolovat hotovou práci a případné výškové rozdíly hned opravovat, protože po dvaceti minutách se z pěny stane polystyren a s deskou nehnete. Ale stačí vytlačenou desku přimáčknout nebo zamáčklou desku „propíchnout“ pistolí a vstříknout tam pěnu, která desku vytlačí. Pokud to přehlédnete nebo nestihnete, musíte buď více brousit, nebo naopak potom vyspravit lepidlem.

Jak se rozhodnete, je jen na vás. Oba lepící materiály jsou skvělé a můžete je bez starostí použít. Já jsem zdil obvodové zdivo na pěnu a příčky na lepidlo. Polystyren jsem lepil pěnou a navrch dávám lepidlo. Lepidla jsem už namíchal spousty a ještě budu, takže proč si neušetřit práci pěnou. 🙂

Líbil se vám náš článek? Pokud ano, odměňte nás kliknutím na Sdílet. Děkujeme. 🙂