160.Štukování dalších stěn a místností.

Tak jak jsme měli období zdění, období montáže sádrokartonu, období natahování lepidla, tak teď máme období štukování. Každé to období je neskutečně dlouhé, táhne se a pořád není vidět konec. Jsou vidět výsledky a změny, ale konec ne.

začátek května 2015

Není to stěžování, ale pouhé konstatování nebo spíše varování. Každá práce má své kouzlo, ale když trvá moc dlouho, přestane člověka bavit. Sice vám jde práce mnohem rychleji, než na začátku, ale začne to být stereotyp. Je to věc, na kterou se musíte připravit, teda pokud si to chcete dělat sami a ne si to nechat celé udělat od firmy.

Jak už jsem několikrát říkal, jsou dvě možnosti: buď zatnete zuby a jedete celou dobu (samozřejmě s přestávkami 🙂 ), dokud práci nedoděláte, nebo uděláte jen část, pak jdete dělat jinou práci a takhle to střídáte. Ale pozor! Pokud se rozhodnete pro druhou variantu, moc těžko se k té zdlouhavé a monotónní práci vracíte.

Je to logické, protože to, co vás už nebaví a od čeho jste utekli, je vlastně práce, kterou neděláte rádi a proto se vám do ní znovu nechce. Z toho pak většinou vznikají nedodělky, u kterých si říkáte, že to uděláte později, ale nedoděláte. Takže v tomto případě je možné si práci rozdělit na úseky. Třeba místnosti. Udělám komplet celou místnost a teprve potom se přestěhuji.

Osobně doporučuji spíše první variantu, kdy se zatnou zuby, táhne se a udělá se vše najednou. No a my teď zrovna štukujeme. Už jsme si zvykli na šedivé stěny od lepidla, ale musím uznat, že ty bílé vyštukované, vypadají mnohem líp. A kromě toho se ztrácejí i fleky lepidla, které vznikly třeba lepením rohů, atd.. Vše je najednou krásně bílé a čisté. 🙂

Dnešní záběry z naší „stavby“ bude jakési porovnání původního stavu a stavu po štukování. Určitě si všimnete rozdílu. 🙂

A tímto opouštíme rozsáhlé téma štukování. Příště se podíváme na pokládku dlažby. Těšte se. 🙂