133.Sádrokartonové podhledy V.část – Hádanka

Minule jsme vám řekli, že jsme si udělali radost a něco jsme si koupili. Dnes vám řekneme co to bylo.

Konec listopadu 2013

Nebudeme hned na začátku vyzrazovat co to je a ještě vás chviličku budeme napínat. Třeba to někdo z vás pozná během našeho vyprávění a pro někoho to bude třeba jako hádanka.

Začneme třeba tím, že jsme nejdříve sháněli informace. V tom nám byl nápomocen nepřekonatelný internet. Když jsme vše nastudovali a zjistili jsme, co vlastně potřebujeme, začali jsme onu už shánět onu konkrétní věc. Každý se snaží ušetřit nějakou tu korunku, takže i my jsme se snažili sehnat co nejlevnější. Když jsme to našli, objednali jsme to a čekali.

Přibližně do týdne dorazil balík a byl krásně zabalený v černé  fólii. Řidič od zásilkové služby nás proklínal, jen když musel ten balík vytáhnout z auta. Říkali jsme si, co ten chlap dělá, vždyť to zase až tak těžké být nemůže, ale brzy jsme pochopili, když jsme balík ve dvou táhli do domečku. Věděli jsme, že bude těžký, ale že bude takhle těžký, to jsme opravdu netušili. Ale konečně byl balík v kuchyni našeho domečku.

Plni nadšení a očekávání jsme se pustili do rozbalování balíku. Určitě všichni znáte ten krásný pocit z rozbalování balíčku třeba o Vánocích. No, tam sice netušíte co vás tam čeká, ale to nadšení bylo velmi podobné.

Černá fólie je dole, plastové stahovací pásky přeřezané a krabice se otevírá. Jééé, co to je? Vše je ještě zabalené v igelitu a proložené kartonem, aby to o sebe při transportu nemlátilo.

A už vytahujeme první kousek. Než jsme zjistili jak to patří, utekla nějaká chvilka, ale nakonec se nám to povedlo. Bystřejší čtenáři začínají tušit, že to je nějaký spodek něčeho, snad možná nějaké nohy, nebo podpěry, zakončené na konci kolečkami.

A už je venku další část. Nějaký stojan s nějakým rumpálem. Kurňa, co to může bý? Nebojte, už se brzy dočkáte.

Tak a poslední díl té skládačky je na místě. Ale co to je? Nebo že by nám ještě něco chybělo? Ne, nechybí nic. Krabice v pozadí je už prázdná. Tak co to je? Zkuste ještě chvilku tipovat a když to opravdu neuhádnete, nebo to už nevydržíte, podívejte se na další obrázek.

Tak pořád nic? Tak zkusíme malou nápovědu. Tento článek se jmenuje Sádrokartonové podhledy. ??? Ještě nic? Dobrá…..

Dámy a pánové, dovolujeme si vám představit „Zvedák na sádrokartonové desky“. Tak co, uhodl to někdo?  (Můžete se pochlubit v komentářích.)

Tak a teď si to celé popíšeme a vysvětlíme.  Zvedák je celý (kromě pár černých plastových kousků) ze železa. Proto byl balík tak těžký. Zvedák musí něco vydržet a nesmí se zlomit, i když bude zvedat těžké desky.

Zvedák opravdu slouží ke zvedání sádrokartonových desek. Kdo se někdy koukal na nějaké video možnáže desek, viděl, že na tuto práci musí být dva, kteří desku zvednou ke stropu, usadí ji na správné místo a desku přišroubují. Ale jak to udělat, když je na stavbě člověk sám, nebo má mnohem slabšího pomocníka, který těžkou desku neuzvedne? Jediná šance je právě tento zvedák.

Pracovní postup je takovýto. Zvedák se smontuje do tohoto tvaru,….

a aby byla zvedaná deska stabilnější, vytáhnou se ještě boční černé podpěry. Tím je zajištěna dostatečná podpěra desky, která by se jinak mohla zlomit.

U spodních černých plastových koncovek jsou téměř neznatelné stříbrné háky. Desku je potřeba ručně zvednout, spodní hranou zaháknout do háků a položit na podpěry. Když deska leží na podpěře, musí se podpěra sklopit a deska je ve vodorovné poloze nahoře nad zvedákem. A protože má zvedák kolečka, může se s ním zajet na potřebné, nebo spíše přesné místo,….

a „rumpálem“ desku zvednout. Zvedák má dostatečnou sílu, takže desku přimáčkne na sádrokartonové profily a pak už se jen deska klasickým způsobem přišroubuje.

Když je deska alespoň pár šrouby přichycená, je možné zvedák spustit, odsunout a po přišroubování desky začít usazovat další desku.

Tak. Tohle byla zkouška zvedáku nanečisto. V některém příštím článku si ukážeme zvedák v praxi.