134.Sádrokartonové podhledy VI.část

Minule jsme jsme si ukázali pomocníka, kterého jsme si zakoupili a dnes si m.j. ukážeme jeho použití v praxi.

Konec listopadu 2013

Abychom ale mohli pokračovat v naší práci, museli jsme nejdřív zajet nakoupit další materiál. Už jsme věděli co a spočítali jsme si kolik, takže nákup byl jednoduchý a rychlý. Byly to UD a hlavně CD profily (ve dvou délkách), vata 16cm a 10cm, a samozřejmě sádrokartonové desky. Ty jsme nakoupili ve třech barvách-bílé, růžové a zelené (rozdíl si vysvětlíme někdy příště).

Nezdá se to, ale byla toho slušná hromádka. Profily se z auta nosily celkem slušně, vata také šla, ale nošení desek bylo nekonečné. Každou vzít do ruky, opatrně odnést, ve dveřích se skrčit, aby deska neškrtla o dveře a pak zase opatrně položit. No, byli jsme rádi, že to je nanošené. Akorát nás děsí, že pro desky budeme někdy muset ještě jednou.

Tak, materiál máme a můžeme pokračovat v práci. Musíme udělat zase pár profilů. Jde nám to dobře, tak to bude otázka chvíle.

Takhle vypadala konstrukce v technické místnosti,…

a takhle v předsíni. Tato místnost byla trošku složitější než předchozí, ale už máme nějakou praxi, takže jsme ji také zvládli.

Ještě jednou doporučuji pořádně si vše rozmyslet. Jak a kde budou uchycené horní nosné profily a jak na ně budou navazovat spodní montážní profily. Raději si dát chvíli pauzu a vše si promyslet, než pak něco opravovat. Ne nadarmo se říká:“ Dvakrát měř, jednou řež.“.

Poslední místnost, ve které se dělala stropní konstrukce, byla koupelna. Ještě nás bude čekat chodba s výlezem na půdu, ale to bude jiná kapitola.  Musíme počkat na objednané schodiště, aby se otvor přizpůsobil a případně se nějak technicky vyřešilo uchycení schodů.

Tak stropní konstrukce jsou hotové, takže můžeme dodělat další místnost. Jednak už máme v přístavbě hotovou vatu a jednak máme koupený zvedák na desky a desky samotné, tak honem do toho.

Než se začnou montovat desky, je potřeba natáhnout parofolii. Ta brání vlhosti z místnosti proniknout do vaty a ta tak zůstane suchá, nezplesniví a dobře izoluje. Jsou dvě možnosti, jak folii natáhnout. První možnost je, že si odmotáváte z role a pak podle potřeby uříznete. Zkusili jsme to, ale není to jednoduché. Fólie je těžká a padá ze stropu. Takže jsme vyzkoušeli druhou variantu-změřit délku, na každé straně přidat 10cm a uříznout. V tomto případě se konec folie postuně odlehčuje tím, jak na konci ubývá materiálu a nic to netáhne dolů. A navíc je s tím lepší manipulace.

Fólie se lepí oboustrannou lepící páskou. Zkoušeli jsme lepit jen určité části, ale postupem jsme lepili pásku po celé délce montážních profilů. Pokud se během lepení někde páska lehce pomačká, nic se neděje. Fólie to zakryje a deska přimáčkne.

Další pruh fólie se lepí s přesahem minimálně 10cm. Na některých fóliích je vyznačená čára překrytí.  Překrytí je možné opět podlepit oboustrannou páskou. Není to nutné, ale další lepení hliníkovou páskou je pak jednodužší. Hliníková páska má za úkol zaizolovat spoj, aby byl těsný. Oproti oboustranné pásce je velmi jemná, ale lepí mnohem líp. Zalepený spoj je potřeba uhladit, aby byl dokonale těsný.

Když byla parotěná fólie na svém místě, přitáhli jsme zvedák a přinesli naší první sádrokartonovou desku. Na spuštěný a nakloněný zvedák jsme posadili desku a následně položili desku do vodorovné polohy. Zatočili jsme kolem s klikou a zvedli desku na správné místo. Zde upozorňuji, že se musí pokládat desky z toho místa, odkud se ode zdi měřily násobky 50cm. My jsme dobře měřili, takže deska začínala u zdi a končila na profilu.

Pak už jen stačilo vzít akuvrtačku s nástavcem na sádrokartonové vruty a desku přišroubovat do profilů. Raději zde upozorním, že sádrokartonářské šrouby se nepředvrtávají a protože fungují jako malý vrták, pouze se zašroubují. Na uchycení desky stačí 5-10 šroubů.

Pak je možné zvedák spustit a desku pořádně přišroubovat. Šrouby by měly být od sebe cca 10cm. Zase není potřeba brát na to pravítko, pokud by to vycházelo víc, tak tam raději dát další šroub. Deska by měla být přišroubovaná po celé ploše (v místě profilů) , na středu, ale i na kraji, a neměla by se šroubovat do UD profilů.

Stejným způsobem se pokračuje u dalších desek. Je však jedno pravilo- nesmí vzniknout křížový spoj desek. Na této fotce je dobře vidět, že druhá řada desek je posunutá o 50cm. Druhá řada desek nesmí začít u stěny, jako první deska, ale až na prvním profilu. Tím se celá řada posune o 50cm a nevzniknou křížové spoje. Jde o to, že se celá konstrukce zpevní a nemůže dojít ke „zlomení“ stropu.

Tak a máme hotový sádrokarton v první místnosti. Je to radost, ale také jsme získali představu, jak dlouho nám to ještě bude trvat. No, máme se na co těšit.